Tak se opět hlásím z planety Země

Už je to zase nějaký čásek, co jsem o sobě nadala vědět..tak to napravím.
Tento týden jsem paní našeho domu, protože naši jsou pryč. Má to jen jeden háček, a to ten, že můžu vládnout jen tak sama sobě. A plnit povinnosti. Dnes jsem například zalévala celou zahradu (a žel i sebe, ta hadice nějak netěsnila :-).
V sobotu jsem vyrazila do Prahy. Večer jsme byly s Maggi (viz odkaz) v kině (mimochodem, není to zvláštní, že takovej ten pán z metra, co sedí za okýnkem, nevěděl kde to kino je, podíval se mi na internet a zjistil, že je vzdálené cca 300 m? No, alespoň že byl ochoten mi pomoct...Nakonec jsme tam dorazily včas (Kino Aero, bylo nás tam celkem asi 8) a ani promítání nemělo poruchu, tudíž jsme si mohly film Fontána užít.
Jen tak mimochodem, jsem fanda časopisu Premiere, ale co je divný (a pro mě charakteristický), já obvykle dost o filmech vím, ale do kina moc nechodím. Před Fontánou jsem byla snad na V for Vendeta a to už je panečku dlouho....měla bych se nad sebou zamyslet...
Ale abych se vrátila k tý Fontáně. Fakt se mi to líbilo. Samozřejmě, mělo to nějaký mouchy (nejsem buddhista), ale jinak fakt super. Je to o hledání věčného života a prolínají se zde tři roviny. Španělská královna posílá svého conquistadora (hablas espaňol?) do Ameriky, aby objevil "strom života" (ten z ráje) a tak zachránil Španělsko a získal její ruku, no jenže se potkává s bandou mayů a umíte si to představit (viz Mel Gibson - Apocalypto). Druhá rovina (má nejoblíbenější a nejvíce obrečená) je ze současnosti, kdy se lékař snaží najít prostředek jak zachránit svou ženu, která umírá (zase se tam mluví o výtažku ze stromu..) a třetí rovina je dost zvláštní. Je to muž letící vesmírem v bublině, kde se stará o umírající strom. No co se děje dále vám neřeknu, třeba na to jednou budete koukat... Celý film vyznívá tak, že smrt je branou do nového života, což je tam podáno na jednu stranu sympaticky, na druhou tak, že s tím nemůžu souhlasit....ale jinak fakt pecka :-)


obrázky z about.movie.com; jestli vám to nedošlo, tak ta manželka a královna je jedna osoba (Rachel Weisz) a to samé conquistador, doktor a muž v bublině (Hugh Jackman, mimochodem Leopold z Kate a Leopold.... :-)

Ojíněné jeřabiny se svými červenými slunci
nahýbají k javoru -
slyšel jsi to, milý bratře,
Kristus vstal dnes ze hrobu!
A teď slavně čeká nás
nás v bahně vymáchané
červy s očima prázdnýma
nás "výkvět lidstva"
s rukama od krve mokrýma.
Čeká nás a má pro nás korunu
ze zlata a z drahokamů
drahá byla
jen co kapek krve může člověk nabídnout.
Kriste, jak bych tě mohla odmítnout!

Bůh buď v hlavě mé

A v mém chápání,

Bůh buď v očích mých
A v mém dívání,
Bůh buď v ústech mých
A v mém mluvení.
Bůh buď v srdci mém
A v mém myšlení,
Bůh střež odchod můj
A konec na zemi.

ze Salisburské modlitební knížky; anonym 1558

Berme to s klidem! aneb optimismus-realismus nám vládne!

Jej! Moc se omlouvám, že už jsem sem tak dlouho nic nenapsala...jsem zkrátka příšera. Ale nejsem jí dobrovolně. Ve škole nás pomalu ale jistě všechny vraždí a my na to nesmíme nic říct. Maturita se fakt dost blíží (písemný už máme teď 12.). A tak pokud mě někdy z dálky zahlédnete, tak budu mít na zádech 100% baťoh nacpanej učením a budu pod ním fyzicky i psychicky klesat...Naštěstí už mám většinu otázek zpracovaných, ale teď jen to do tý kebule narvat. A hlavně ještě nemyslet na přijímačky, který budou patrně vrcholem všeho...... ale musím to brát v klidu.......už jen necelé 3 měsíce a budu to mít za sebou.... (hopefully).
Teď tu tak sedím, a přemýšlím, co je přede mnou a mám tendence to vidět černě, ale Pán Bůh to se mnou myslí dobře, a tak ať to bude jakkoli, snad budu ok.... (i když představa nástupu do zaměstnání mě děsí :-)
Nové zprávy z bojiště: profesor nám v pondělní hodině matematiky oznámil (potom, co napsal nějakej šílenej statistickej vzorec na tabuli), že jsem dokončili látku 4. ročníku!!!!!! KONEČNĚ!!!!!!!!!!! (jen jeden mráček nad tím visí, a to že zítra píšem kompozici...fuj...no, alespoň, že je poslední)
Nebylo to hezký, jak dneska pršelo? Otevřela jsem si okno a jen vdechovala tu svěžest a koukala jak nám voda stéká po prasklém okapu.... krása......všechno úplně zelené a ptáci zpívali..... To mám vždycky chuť se na všechno vykašlat a běžet někam hodně daleko (samozřejmě jen v mé mysli, s mou fyzičkou bych daleko nedoběhla :-) a tam vylézt na nějakou horu a křičet proti větru....


ale mezitím.... (můj studijní bunkr, pomoc - alkohol (jenomže to kecám, to co tam držím v ruce je džus a spolužačka to jen nafingovala, aby to vypadalo že piju...to jsem padavka.. :-) Jen tak mimochodem, já nesnáším červenou barvu....ale tenhle svetr mám v oblibě - čím to je?

Had I heaven´s embroidered cloths,
Enwrought with golden and silver light,
The blue and the dim and the dark cloths
Of the night and light and the half light,
I would spread the cloths under your feet:
But I, being poor, have only my dreams;
I have spread my dreams under your feet;
Tread softly becouse you tread on my dreams.

Avšak já, jsa nuzák, mám jen své sny.
Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy.
Tak našlapuj opatrně; neboť šlapeš po mých snech.

J. W. Yeats

pozorovací den

Včera (už je to déle..opět technické potíže..), když jsem šla ze sboru, jsem se rozhodla, že to vezmu menší oklikou (bylo fakt hezky) a byla jsem odměněna..viděla jsem svého letos 1. motýla (asi to bude tím, že jsem minulý týden byla stále zalezlá u "učiva"). Z chytré knihy jsem vyzjistila, že to byl tak na 70% perleťovec malý (neměla jsem brýle, ale otakárek to fakt nebyl....)
K večeru jsem se zase rozhodla, že budu mikroskopovat (když už jsem taťku donutila, aby mi ten mikroskop zprovoznil...) a viděla jsem toho spoustu....měňavku, vířníka, trepky, korýše (teď nevim jak se jmenuje..), jařmatku, rozsivky....no zkrátka nádhera!

Já zkrátka miluju....starý filmy

Je tomu tak, znáte to taky? Pustíte si nějaký film pro pamětníky a hned se ocitnete v jiném světě? Kdy ještě láska, pravý muž, atmosféra, exotika, recese a pravda něco znamenaly?
Ne že by tedy vždy dobře končily...ale stejně to chytá za srdce, když si Scarlett uvědomí, že Ashleyho vůbec nemilovala a její manžel Rhett ji opustí (potom co ji strčí ze schodů) a ona bude už navždy nešťastná...pravda, je to trochu limonáda, ale není to to, co právě chci?
Copak by vás to nechytlo za srdce? V městě Casablanca žije opuštěný Američan, kde bezcílně vegetuje a řídí výnosný bar; až jednoho dne...přijede jeho velká láska, se kterou prožil románek ve Francii, ale která ho nechala čekat na nádraží (a neodjela s ním do Marseille) v dešti, se zmuchlaným dopisem a se slzami ve tváři? A teď se vrátila, jenže se svým manželem, který je vůdcem protinacistického odboje v Polsku a Československu, a který byl v koncentračním táboře, když ona poznala Ricka, a myslela si, že je mrtvý.....pravda, je to trochu silnější limonáda, ale není to přesně to, co si přeju?

(teď jsem si to po sobě přečetle, a uvědomila jsem si, že nechci, aby mě můj manžel a) strčil ze schodů nebo b) byl uvězněn v koncentráku...z čehož vyplývá...nesmíte mě brát vážně, na to mám monopol já!)