Tak se opět hlásím z planety Země

Už je to zase nějaký čásek, co jsem o sobě nadala vědět..tak to napravím.
Tento týden jsem paní našeho domu, protože naši jsou pryč. Má to jen jeden háček, a to ten, že můžu vládnout jen tak sama sobě. A plnit povinnosti. Dnes jsem například zalévala celou zahradu (a žel i sebe, ta hadice nějak netěsnila :-).
V sobotu jsem vyrazila do Prahy. Večer jsme byly s Maggi (viz odkaz) v kině (mimochodem, není to zvláštní, že takovej ten pán z metra, co sedí za okýnkem, nevěděl kde to kino je, podíval se mi na internet a zjistil, že je vzdálené cca 300 m? No, alespoň že byl ochoten mi pomoct...Nakonec jsme tam dorazily včas (Kino Aero, bylo nás tam celkem asi 8) a ani promítání nemělo poruchu, tudíž jsme si mohly film Fontána užít.
Jen tak mimochodem, jsem fanda časopisu Premiere, ale co je divný (a pro mě charakteristický), já obvykle dost o filmech vím, ale do kina moc nechodím. Před Fontánou jsem byla snad na V for Vendeta a to už je panečku dlouho....měla bych se nad sebou zamyslet...
Ale abych se vrátila k tý Fontáně. Fakt se mi to líbilo. Samozřejmě, mělo to nějaký mouchy (nejsem buddhista), ale jinak fakt super. Je to o hledání věčného života a prolínají se zde tři roviny. Španělská královna posílá svého conquistadora (hablas espaňol?) do Ameriky, aby objevil "strom života" (ten z ráje) a tak zachránil Španělsko a získal její ruku, no jenže se potkává s bandou mayů a umíte si to představit (viz Mel Gibson - Apocalypto). Druhá rovina (má nejoblíbenější a nejvíce obrečená) je ze současnosti, kdy se lékař snaží najít prostředek jak zachránit svou ženu, která umírá (zase se tam mluví o výtažku ze stromu..) a třetí rovina je dost zvláštní. Je to muž letící vesmírem v bublině, kde se stará o umírající strom. No co se děje dále vám neřeknu, třeba na to jednou budete koukat... Celý film vyznívá tak, že smrt je branou do nového života, což je tam podáno na jednu stranu sympaticky, na druhou tak, že s tím nemůžu souhlasit....ale jinak fakt pecka :-)


obrázky z about.movie.com; jestli vám to nedošlo, tak ta manželka a královna je jedna osoba (Rachel Weisz) a to samé conquistador, doktor a muž v bublině (Hugh Jackman, mimochodem Leopold z Kate a Leopold.... :-)

Ojíněné jeřabiny se svými červenými slunci
nahýbají k javoru -
slyšel jsi to, milý bratře,
Kristus vstal dnes ze hrobu!
A teď slavně čeká nás
nás v bahně vymáchané
červy s očima prázdnýma
nás "výkvět lidstva"
s rukama od krve mokrýma.
Čeká nás a má pro nás korunu
ze zlata a z drahokamů
drahá byla
jen co kapek krve může člověk nabídnout.
Kriste, jak bych tě mohla odmítnout!

Bůh buď v hlavě mé

A v mém chápání,

Bůh buď v očích mých
A v mém dívání,
Bůh buď v ústech mých
A v mém mluvení.
Bůh buď v srdci mém
A v mém myšlení,
Bůh střež odchod můj
A konec na zemi.

ze Salisburské modlitební knížky; anonym 1558

Berme to s klidem! aneb optimismus-realismus nám vládne!

Jej! Moc se omlouvám, že už jsem sem tak dlouho nic nenapsala...jsem zkrátka příšera. Ale nejsem jí dobrovolně. Ve škole nás pomalu ale jistě všechny vraždí a my na to nesmíme nic říct. Maturita se fakt dost blíží (písemný už máme teď 12.). A tak pokud mě někdy z dálky zahlédnete, tak budu mít na zádech 100% baťoh nacpanej učením a budu pod ním fyzicky i psychicky klesat...Naštěstí už mám většinu otázek zpracovaných, ale teď jen to do tý kebule narvat. A hlavně ještě nemyslet na přijímačky, který budou patrně vrcholem všeho...... ale musím to brát v klidu.......už jen necelé 3 měsíce a budu to mít za sebou.... (hopefully).
Teď tu tak sedím, a přemýšlím, co je přede mnou a mám tendence to vidět černě, ale Pán Bůh to se mnou myslí dobře, a tak ať to bude jakkoli, snad budu ok.... (i když představa nástupu do zaměstnání mě děsí :-)
Nové zprávy z bojiště: profesor nám v pondělní hodině matematiky oznámil (potom, co napsal nějakej šílenej statistickej vzorec na tabuli), že jsem dokončili látku 4. ročníku!!!!!! KONEČNĚ!!!!!!!!!!! (jen jeden mráček nad tím visí, a to že zítra píšem kompozici...fuj...no, alespoň, že je poslední)
Nebylo to hezký, jak dneska pršelo? Otevřela jsem si okno a jen vdechovala tu svěžest a koukala jak nám voda stéká po prasklém okapu.... krása......všechno úplně zelené a ptáci zpívali..... To mám vždycky chuť se na všechno vykašlat a běžet někam hodně daleko (samozřejmě jen v mé mysli, s mou fyzičkou bych daleko nedoběhla :-) a tam vylézt na nějakou horu a křičet proti větru....


ale mezitím.... (můj studijní bunkr, pomoc - alkohol (jenomže to kecám, to co tam držím v ruce je džus a spolužačka to jen nafingovala, aby to vypadalo že piju...to jsem padavka.. :-) Jen tak mimochodem, já nesnáším červenou barvu....ale tenhle svetr mám v oblibě - čím to je?