Je tomu tak, znáte to taky? Pustíte si nějaký film pro pamětníky a hned se ocitnete v jiném světě? Kdy ještě láska, pravý muž, atmosféra, exotika, recese a pravda něco znamenaly?
Ne že by tedy vždy dobře končily...ale stejně to chytá za srdce, když si Scarlett uvědomí, že Ashleyho vůbec nemilovala a její manžel Rhett ji opustí (potom co ji strčí ze schodů) a ona bude už navždy nešťastná...pravda, je to trochu limonáda, ale není to to, co právě chci?
Copak by vás to nechytlo za srdce? V městě Casablanca žije opuštěný Američan, kde bezcílně vegetuje a řídí výnosný bar; až jednoho dne...přijede jeho velká láska, se kterou prožil románek ve Francii, ale která ho nechala čekat na nádraží (a neodjela s ním do Marseille) v dešti, se zmuchlaným dopisem a se slzami ve tváři? A teď se vrátila, jenže se svým manželem, který je vůdcem protinacistického odboje v Polsku a Československu, a který byl v koncentračním táboře, když ona poznala Ricka, a myslela si, že je mrtvý.....pravda, je to trochu silnější limonáda, ale není to přesně to, co si přeju?
(teď jsem si to po sobě přečetle, a uvědomila jsem si, že nechci, aby mě můj manžel a) strčil ze schodů nebo b) byl uvězněn v koncentráku...z čehož vyplývá...nesmíte mě brát vážně, na to mám monopol já!)
Žádné komentáře:
Okomentovat