bojujme, bojujme dál...

Tak opět poslušně hlásím z bojové linie, že jsem ještě naživu

bojuje se na všech frontách, jak vidíte, fyzické síly jsou napínány, značně falešné úsměvy zdobí mou tvář, která sice ještě není zbrocena krví, ale potem ano. Rty se mi křiví absolutní soustředěností a oblouky obočí se stahují k sobě nadlidskou pozorností. Nespím, nejím, ani do té koupelny už nevlezu a mé myšlenky se upínají k jedinému.....k tomu humanistickému ideálu......k tomu po čem všichni nevýslovně prahneme, k tomu za co stojí všechny ty žaludeční kameny, zarudlé oči, odloučení od přátel .....

ano, po poznání věcí nových a pozvednutí své bytosti do vyšších sfér, do sfér racionality

no tak dobře, kecám.

hmm, a to hodně

opravdu dost hodně

(a to se vyplatí :-)

mimochodem ono to asi stejně o něčem svědčí, to co jsem teď napsala.... :-) radši neřešit

ta fotka to jsem já na geologické exkurzi, kde jsme nejenže chodili rychlostí běhu od hospody k hospodě (geologové rádi pivo) okolo Berounky a Sázavy, hledali trilobity, ale i jsme lezli na toto (nahoru to byla vcelku legrace ale dolů, já fakt myslela že spadnu a ještě v těch sandálkách....Ale ta škola má na mě vliv, ze mě snad bude nakonec ještě namakanec :))