je tomu tak....člověk narazí na něco sladkého, kde čekal jen zklamání; ale i na něco hořkého, když čekal něco dobrého.
Toto vzpomínání na Foresta nepřišlo dnes na mou mysl náhodou.
Dělala jsem přijímačky na přírodovědu do Prahy. Včera jsem měla chemii, kterou jsem rok neměla a učila se na ní pouze teď cca týden....a kupodivu si myslím, že z toho bude celkem slušný výsledek. Dnes ale přišla ta hořkost tam, kde bych to nečekala. Biologie. Asi to byl jen můj pocit, ale ten test byl děsnej......70% genetika. Nedokážu odhadnout výsledek, ale ty pocity teď jsou divný
Mě to na chvíli docela vzalo (snad se má racionalita brzy navrátí), ale po příjezdu domů jsem šla na mládež...a teď už je to lepší. Cestou jsem šla okolo cikánský hospody a tam byl zrovna živej koncert a bylo to tak hezký. Jen jít okolo a poslouchat ty melodie a přenést se do kabaretu 20. let a vdechovat atmosféru večera nasáklého sladkou vůní deště.
Je vidět, že moje pocity svět nevykolejí, naštěstí.
Tak jsem zvědavá co ochutnám příště...
4 komentáře:
život je jako bonboniéra. Zabalenej v krabici a omotanej v celofánu a musíš se k němu prostřihat...to bude určitě dobrý, třeba tvůj pocit nemá pravdu!
Život je jako bonboniéra.Rozteče se, ani nevíš jak...nakonec naštěstí ztuhne, ale už nikdy nebude vypadat tak lákavě, jako na začátku.
Pocity jsou hrozný svině. ;)
ale přesto všechno neztrácí svojí dobrou chuť ;-)
ty jo to jsou dobrý životní moudra......:-D
Okomentovat