Ahoj miláškové!
jak se vám vede? Dnes poprvé sem píšu přímo z Prahy z privátu, sedím na zemi na polštáři, notebook před sebou, spolubydlící něco věší na balkóně a já si říkám: ta vysoká škola není nic až tak vysilujícího. Sice mám rozvrh třikrát do šesti, ale zrovna dnes mám až od 16.30. Když si vzpomenu, že na gympl jsem jezdila každý den v sedm....hrůůza. Ale abych nebyla tak optimistická tak musím přiznat, že už se opět začínám vnitřně třást se zkoušek. Mám teď dost těžkou systematiku cévnatých kytek a bude i poznávačka (cca 500 kytek latinsky a zařadit i do čeledí) ze které už je mi teď nevolno.
U školy máme botanickou zahradu, takže se tam občas procházím s hlavou u země a snažím se to narvat do hlavy, ale musím doufat, že mi to tam nějak naskáče, protože se to všechno hrozně moc plete....
Včera jsem šla na bus a cestou si utrhla Kokošku pastuší tobolku, abych mohla proštudýrovat květní vzorec brukvovitých, a až v autobuse jsem si všimla, že jsem si na ní přinesla i nějakou nebohou zelenou mšici. Ta si určitě musela říkat, no Andulo, to se ti teda povedlo, mě se tam na Zahráďáku v tom trávníku u paneláku líbilo. Vysypala jsem tu němou tvář na Strašnické do zeleně. Tak snad se tam zabydlí :) Tak asi takovéto příhody zažívám v Praze.
I když ještě raději mám "setkání třetího druhu" (myslím, že je to film, já ho neviděla, ale ten název vyjadřuje přesně ten pocit, co člověk z takových setkání má)
Jedno takové jsem zažila někde u Florence když už jsem jela busem domů. Jedu jedu, koukám z okna a pode mnou jede taxi (což pravda v praze není nic výjimečného), a na štítku na dveřích má napsáno: Jindřiška Holubová. No já jen na to jméno vyvalila oči, protože taxikář, to je pro mě obtloustlejší muž, který smrdí po cigaretách a celý den postává na I.P. Pavlova v oblacích olova. Ale paní Jindřiška byla zcela regulérní důchodkyně v bílém svetříku s trvalou a drandila si to tam v tom taxíku, no já jsem jen koukala...
A bylo i jiné: mladý mnich v kutně a sandálích od Hudyho se baví v tramvaji s pár výrostky o tom proč nechodí na diskotéku a neměl holku. Důchodkyně v MHD mi řekne, že nechce sednout, ať klidně sedim, že se v životě ještě nachodím atd. atd.
jo lidé člověka překvapí, i když má pocit, že je ma prokouknutý
.....
mějte se!
obrázky z exkurze Vodních ekosystémů na Libický luh
1. samice nočního motýla, nemůže létat, jen leží, voní a čeká na samce, to je teda osud :( , no ale je úžasná (učitel prohlásil, že je "boží"...nezbává než souhlasit :-)
2. jestli jste někdy měli dojem, že nezmar je velké zvíře, tak ho nemějte
3. já držela v ruce raka! sice to byl nějakej zavlčenec z Ameriky, co přenáší mor na naše raky...ale rak to byl :)
photos by Jakub S.
