



Hej lidi to je fakt super, že jsou prázdniny. Dnes jsem si vzpomněla, jak jsem celý minulý školní rok v záchvatech trudnomyslnosti úpěla: "kéž by už byl srpen, to budu vědět, co se mnou bude!!" (jakože maturita a přijímačky) A teď je tu. Maturita dopadla "nad očekávání" a 1. 10. začnu studovat "ekologickou a evoluční biologii" (teda pokud pochopim jak se dělá ten blbej rozvrh v kreditovém systému:-). Je to divný, když člověk něco moc chce, tak by se za to mohl modlit pořád, ale často, když se to splní, za to Bohu ani nepoděkuje (můj případ). DÍKY!
Jak jsem již psala dříve, byla jsem v Anglii (což je ČÁST Spojeného království Velké Británie a Severního Irska - pro Míru :-), pozval nás sbor z Orpingtonu, což je město asi 20 mil od Londýna. Bylo to naprosto super. Já bydlela s Káťou u Maisie, což byla starší dáma, bývalá tanečnice a učitelka latinskoamerických tanců.. každý den jsme jeli na nějakej výlet (Rochester, Bexhill, Hastings (jojo 1066), Londýn, Greenwitch, Sevenoaks,.....no zkrátka jsme byli pořád někde). Jednou byl ve sboru koncert, v neděli jsme hráli scénku. Byla o "run life race"a bylo několik závodníků a běželi jsme podle mapy a nikdo nedoběhl....já hrála fakt vtipou postavu (kdo mě zná pochopí). Přišla jsem tam (deštník, květinovaná sukně, podpatky) a řekla: "Hello, I am a sweet girl." No zkrátka šílenost....ale lidem jsme se líbili. Pak jsme ještě zpívali nějaký český písně a po první písni se mi děsně rozladila kytara, tak to asi bylo taky vtipný :-) V Londýně jsem zjistila, že mám "agorafobii" - strach z davů (teda já to vím už dlouho, ale nevěděla jsem, jak se to jmenuje; no zkrátka když jsou někde davy ( a já v nich, pochopitelně), chce se mi omdlít a zvracet a mám pocit, že všechny ty lidi nenávidím....fakt psycho...a tak to bylo v tom Londýně ..hlava na hlavě...
Ale musím říct, celý mládeži se nám tam moc líbilo, cítili jsme, že nás ti lidi mají rádi a bylo to jako doma. Jeden pán dokonce přijel jen kvůli nám z Kosova, kde je misionář. Pán Bůh nás chránil a myslím že skrze lidi jsme mohli cítit i jeho lásku.
A ty jejich cihlový domy, to je něco tak krásnýho! Levandule, růže..jak v pohádce...
Zítra jedu na Effathu (soustředění pěveckých sborů), už po jedenácté!!!!!! to jsem stařec.... Já se vždycky jen ptám, jestli vůbec umím zpívat... :-)
fota z VB ještě nemam (já hlavně fotila normal zrcadlovkou), časem až někde něco splašim, tak sem dám výběr...
fotky: sbor v Orpingtonu, Maisie, Effatha - loňský koncert Litomyšl
jo sorry, je to fakt dnes zmatený..v hlavě mi to přeskakuje a vy to, chudáčci mí malí, musíte snášet :)
Pana Darcyho jsem nepotkala....asi odjel na Pemberley :-(