Perný den

Musím říci, že tato sobota byla opravdu perná - vstávala jsem v 6:21 (v sobotu!), abych mohla jet na biologii, kterážto mě zpočátku příšerně nudila a nebýt těsných lavic tak jsem snad i usnula (měli jsme anatomii rostlin a přednášející hrobově truchlivým hlasem odříkávala rozmnožovací cykly rostlin, které jsem už slyšela nejmíň stokrát....a ukazovala obrázky z roku razdva), ale když přišel další na fyziologii, tak už to byla zábava a já se probrala z otupělosti.....(Je to zvláštní, ale já ty přednášející hodnotím i dost podle toho, jestli řeknou, že ten jejich obor je ten naprosto nejúchvatnější a že ty viry jsou vážně nádherně roztomilý... :-)
Například ten na tu fyziologii prohlásil, že není nic hezčího než botanika, protože je to procházka růžovou zahradou, kterou vám platí stát:-)
Poté (ve 12.00) jsem se rychle dopravila na ČM, kde na mě čekal taťka, aby mě dovezl domů... A začaly velké přípravy na dlouho očekávanou událost-maturitní ples - děs. Ale musím říct, že se nesplnily mé truchlivé prognózy, a docela jsem si to i užila.. Nástup se povedl (i když byl na hudbu Lord of the dance a my v podpatkách tančily skotsko-irské tance) a já se dokonce ani nesložila, když jsem šla pro šerpu ("život je jedna maturitní otázka"), což mě mile překvapilo.
V průběhu večera vystoupili mí spolužáci jako soubor baletu, a bylo to fakt vtipný :-) a jako půlnoční překvapení vystoupili rytíři, kteří se na parketu div nezabili (i bez mečů:-)
Přikládám také foto našeho erbu (celý ples se nesl ve stylu rytířském), znak pochopíte, když zvíte, že naše třídní se jmenuje Pšenicová :-)

Proč mám ráda fantasy....

Včera jsem si po delší době uvědomila, že jsem fanda fantasy...V poslední době vůbec nestíhám číst to, co mám ráda (protože si říkám, že bych měla raději číst něco jako Chemie v kostce, což se mi ale nechce, takže nečtu nic). Proto se taky stalo, že už jsem snad čtvrt roku nedržela v ruce Harryho Pottera, kterého jsem dřív četla neustále...hrůza
Ale Harry není fantasy v tom pravém slova smyslu. Já sice nejsem fantasy zažranec, ale něco znám...začala jsem samozřejmě u Pána prstenů, jak jinak, a to už je pěkně dlouho....myslím, že v té době se právě začínal natáčet 1. díl... Potom jsem četla ještě dost jiných, ale srovnávat to s PP...to se dá jen těžko. Ale protože DNES zná PP každý (kdo oplývá tím "fantasyovským" druhem fantazie, či fantazií vůbec), chci vám přiblížit mého dalšího oblíbence...Je to Geralt z Rivie... Knížky se jmenují Zaklínač, a fakt vám to doporučuju (ale tedy pouze ty povídky, Sapkowski napsal o něm i romány, ale ty jsou na mě moc temný..).
Navozuje to atmosféru hlubokého středověku.. Zaklínač má dlouhé blond vlasy a někdy tmavý vousy (i když to zní děsně, jemu to sluší :-), když byl malý, vzali ho jeho rodičům a něco jako sekta zaklínačů se ho pokoušela přizpůsobit k tomu, aby jednou chodil po zemi a vybíjel za poplatek lidem nebezpečné stvůry...tyhle změny ho měly vnitřně změnit na vlka, měl ztratit city atd...jenže jim se to nepoedlo, a on si zachoval i tu lidskost.... Vnitřně cítí, že je někdo jiný.....má přítele trubadúra a ten s ním chodí po kraji kde potkávají k smrti hladovějící elfy, kdejaký potvory atd...
No zkrátka jednoduše super myšlenka a příběhy jakbysmet...
fotky ze seriálu (dávali ho už 2x na Čt2), ze stránky polishfilm.pl

tablo

Už asi stý pokus sem dát tuto fotku... :-(
Ach ta technika....
A teď si pusťte Kristiána nebo Casablancu a nalaďte se na vlnu zašlých let...

čas se mění...a my s ním.... :-)

Když jsem tuto fotku našla ve svých vzpomínkových relikviích, hned jsem si řekla, že jí musím někde "publikovat". Nemůžu si pomoct, ale připadám si na ní vážně roztomilá! A protože toto slovo se ke mě vážně nehodí, je tahle fotka vážně cenná!!!!
Musíte mi odpustit tak nechutně sebestředný příspěvek (i když, jen tak mimochodem, co jiného můžete na blogu čekat:), ale nemohla jsem si pomoct....

30's !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Minulý pátek proběhlo focení naší třídy na tablo... Měli jsme to (jak sami vidíte:-) ve stylu 30. let. Byla to velká akce! Přijel fotograf, dvě kosmetičky a dvě kadeřnice! Doufám, že uznáte, že nám to VELICE slušelo....každopádně to byla legrace..až budu mít i ty fotky, tak je sem dám.... zatím jen amatérská (promiň Kristy :-) ochutnávka...

Noční můra po Vánocích

ta technika...uz pred týdnem jsem měla vymyšleno, co sem napíšu; jen jsem s hrůzou zjistila, že si nepamatuju heslo a přihlasovací jméno! (takže bych spíš měla psát "ta moje zatrolená paměť"; ale lepší je to svést na tu techniku:-) ) Až dnes jsem přišla na to, v čem je problém, takže už můžu napsat, co jsem chtěla napsat před týdnem....
Před týdnem jsem zažila totiž SKUTEČNĚ nevšední věc. V sobotu ráno jsem jela na první část kurzu Biologie na PřF (což bylo vážně zajímavý, ale není to předmětem mého vyprávění...) a musela jsem vstávat DĚSNĚ brzo, abych to stihla. Měla jsem celkem dlouhou cestu metrem, a tam k tomu právě došlo...Na přestupu na Florenci jsem šla těmi kamenými a propletenými chodbami a najednou moje fantazie měla nějakou hyperfunkci a já si představovala, že jsem v lese, kde je ta naprosto nejkrásnější a nejzimnější atmosféra, kterou si dovedu představit (podotýkám, že je to fakt kýčovitý). Šla jsem zrovna tou jednou chodbou trochu z kopce, bylo tam takový žlutý zábrádlí, a dost lidí šlo naproti mně. A já úplně viděla, jak jsou navlečeni do bavorských krojů (hrůza) a jedou na starých bruslích naproti mě a snad tam byly i nějaký veverky (hrozivý) a jemně padal sníh a bylo to na nejaké mýtině uprostřed krásně zasněžených malých jedliček ....
jsem normální? Já musela na ty chudáky lidi tak vejrat, že se mě museli leknout (i když v Praze si nikdo nikoho nevšímá...) - fakt zvláštní...ale opravdu zvláštní zážitek...
Doufám, že se teď se mnou nepřestanete bavit, když jsem taková divná.....
Jo ještě pár fotek vystihujících onu atmosféru... :-)

Vááááááánoce !!!!!!

Vánoce....člověk se na ně těší.. a jsou tak rychle fuč...Tak teď už se můžu těšit jen na květen, kdy maturuju :-(
Od Štědrého dne je u nás doma plno.. 24. jsme se dopoledne po shromku viděli s "Cimalama" (má ségra Věrča se švagrem) na tradiční procházce v oboře Jabkenic (jo, tam, kde bydlel Smetana :-) a po obědě (půst naštěstí nedržíme) přijeli "Plchotíci" (má druhá sestra Petra se švagrem a s malým Ondrou). Pod stromečkem jsem toho našla plno, jen např. MP3 přehrávač - hezky vínově červenej (to je vše, co o jeho "parametrech" jsem schopná vědět :-) a velkej Atlas světa (asi mám ten zemák zpečetěnej.. :-).
25. pak přijeli i Cimalíci a babička, v domě bylo plno, takže jsem jako nejmladší, neprovdána skončila na matraci v obýváku...ale mě to nevadilo, protože jsem stejně večer koukala na DVD. K Vánocům jsem se sama nadělila DVD Jany Eyrové (měla jsem ho pro Věrču, ale ta ho už dostala od manžela, naštěstí pro mě:-) a je to fakt nádherně natočený.
A teď...Vánoce u konce a já si začínám velmi nepříjemně vzpomínat na nechutné školní povinnosti uložené přes prázdniny... máme udělat webový stránky, což nepřežiju a navíc musím dělat seminárku na SD na téma vývoj pobaltí po roce 1945, což je, jak sami uznáte, taky povzbuzující...a to nemluvím asi o 10 mat. otázkách, co máme mít zpracovány.....ale dost už nářků...nechci vás nudit a sebe samu děsit.. :-)
Teď (ani nevím kdy) dávali v televizi "Ukradené Vánoce" (Noční můra) od Tima Burtona...je to vážně sranda, trochu morbidní, ale dobrá..
Dnes mi počasí udělalo radost..byla sice velká mlha, ale vše bylo tak krásně namrzlé, dávám sem pár fotek, co jsem nafotila na naší zahradě..(mimochodem to focení jsem zakončila dost kolosálně - zkoušela jsem led v jezírku tak vehementně, až jsem se tam probořila a ta ledovou vodou promáčená ponožka byla vážně bezvadná :-)

odpověď na otázku z minula: Je to Gilbert Blyth z Anny ze zeleného domu; všichni mne zklamali, poněvadž jsem dokonce i svým oběma sestrám musela poradit... :-)

Na obrázcích - Cimalovi; já a taťka (co se snaží tvářit jako admirál Nelson) -- v Jabkenicích
Jana Eyrová a pan Rochester při prvním setkání
2 fotky z dnešní zamrzlé zahrady.....